Gympl - časopis pro děti do 99 let.

TOTO ČÍSLO - Gympl se zeptal za vás, Jedním dechem..., Čím myslíme, Jak správně

GYMPL SE ZEPTAL ZA VÁS

Ředitele gymnázia, PhDr. Jiřího Němečka:

V letošním roce nemáme školního spirituála, je to snad známka toho, že by k nám kněží nechtěli?

Odpověď: To není pravda. Naše škola letos spirituála má. Ten ovšem rozšiřuje studia v Římě. Spirituál tady bude hned jak ty studia dokončí, tedy koncem tohoto školního roku. Zatím pro nás tu funkci vykonává generální vikář monsignor Socha, který byl pověřen biskupem, aby si nás vzal na starost. Protože je kněžích málo, byl původní spirituál (který tady byl dva roky) poslán jinam. Od září sem měl přijít nový spirituál, ale ten musel nahradit jednoho zemřelého kněze, a tak biskup rozhodl, že spirituála bude dělat… Nebudu teď říkat jméno, ale těším se na něj, protože ho znám… V tuto chvíli ho zastupují generální vikář monsignor Socha a páter Moravec (kteří se na mších střídají).Profesora P. Volka:

JEDNÍM DECHEM

Udělen nečekaný Bílý lev

Prezident republiky Václav Havel se rozhodl dodatečně udělit státní vyznamenání in absentia, v nepřítomnosti, za vynikající zásluhy o stát, hrdinství v boji a záslužnou péči o blaho, štěstí a vzdělání obyvatelstva. 17.11. u příležitosti státního svátku propůjčil nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva 1. třídy, trojici konstruktérů, kteří se podíleli na projektování střešní krytiny elektrárny v Opatovicích nad Labem. Jeho rozhodnutí bylo prý naprosto automatické, mluvčí Ladislav Špaček nám sdělil, že "takový úspěch nemohl zůstat bez odezvy."
Ve slavnostním projevu prezident řekl: "Byl to mimořádný čin, který se v dějinách malého národa opakuje jednou za sto let. Nebylo to lehké. Museli čelit velkému tlaku ze všech stran, ze všech sil se snažit, aby se jim tato věc podařila. Jejich hrdinství je o to větší, že této práci nepřál zpočátku téměř nikdo. Nakonec ale zvítězili a děti dostaly prázdniny," dokončil Havel. -pm-

Malířský talent na našem gymnáziu

O paní profesorce Stejskalové je již z našeho časopisu známo, že se zabývá malováním. Studenti Sekundy A byly ale svědky její práce v praxi. Při hodině chemie předváděla model hasicího přístroje (smíchala chlorovodík a sodu), při kterém studentům předvedla metodu malování náhodných objektů pomocí chemické reakce. Výsledkem byla tabule posetá všelijakými tvary. Obdiv za mimořádný umělecký výkon sklidila nejen u studentů, ale i u pana školníka, kterému se až dosud nepodařilo navrátit tabuli do původního stavu…
Co dodat, snad jen to, že paní profesorce přejeme hodně štěstí při dalších uměleckých výtvorech… -th-

Stojí nám ropa za to?

Opravdu je naše populace tak závislá na ropě? Odpověď je ANO. Dnešní populace je velmi pohodná a tento styl života, kdy téměř každý třetí Evropan vlastní automobil, výrazně ovlivňuje naše životní prostředí. Události poslední doby nám ale opět připomínají nebezpečí, jaké může ropa představovat.
Mluvím tu o bezpečnosti přepravy ropy. Noční můrou nejen pro ekology, ale i pro řadu dalších lidí, jsou staré tankery. Například Aljaška se z havárie tankeru v blízkosti svého pobřeží nevzpomatovala do dnes. Poslední dva týdny však přinesly další dvě katastrofy. Každý jistě slyšel o havárii tankeru Prestige nedaleko španělského pobřeží - jedná se o jednu z největších ekologických katastrof vůbec - a aby toho nebylo málo, minulý týden havaroval jeden tanker i v Indickém oceánu…
Nemyslíte, že je to pořádný důvod k zamyšlení, jak cenná ropa vlastně je? Jsme ochotni zaplatit za ní životy stovek zvířat? -th-

Čím myslíme?

Řada lidí se domnívá, že myslíme mozkem, který je uložen v hlavě, ovšem mozek je jen výplň hlavy, abychom v ní neměli duto.
Někteří lidé, jako třeba Ondřej Bešťák, zdědili svoji inteligenci po Albertu Einsteinovi, ale naopak jsou i tací, kteří myslí kolenem, loktem nebo dokonce patou.
Většina lidí a živočichů myslí místem, které můžeme nazývat například "Benešova piha" (Benešova, po mém pra-pra-prajmenovci Edvardu Benešovi). Tato piha je umístěna mezi lopatkami a je pouhým okem neviditelná, proto není divu, že někteří lidé nemyslí téměř vůbec.
Velmi malou "Benešovu pihu" mají třeba politici, nemůžeme se tedy divit, že to v naší zemi takto vypadá.
Už jsou tu zase volby a koho budete volit vy? nejspíš nikoho, protože stejně všichni politici stojí za houby.
Naše třída je na tom dobře, jen si ověřte, jaké máme skvělé schopnosti umíme třeba jíst a pít stejně dobře, jako lidé s velkou inteligencí. Nebo také krásně běháme po lavicích v učebnách, naše IQ je prostě vysoké.
Třída Prima B je výjimkou v naší civilizací, a proto bychom nemuseli být zkoušeni, když stejně všechno ovládáme úplně perfektně, a nedivte se že dostaneme někdy špatnou známku, protože my tak učitele zkoušíme z opravování chyb. A když například nedáváme pozor při hodinách (hlavně při občance), je to proto, že už všechno chápeme a jenom učitele zkoušíme v postřehu.
Tímto chci všem pedagogům a ostatním lidem oznámit, že nemusíme vůbec chodit do školy a věnovat se něčemu užitečnějšímu. Například hrát na počítači, dívat se na televizi, jezdit ve škole po zábradlí, skákat z okna a spoustu dalších věcí.
Ovšem mohli bychom při naší vysoké inteligenci zkusit třeba létat na židlích, ale raději necháme učitele, inspektory a slavné vědce, aby to objevili sami.

To byla malá úvaha o tom, že my třída prima B. jsme prostě
výjimeční a nejlepší !!!

Petra Benešová, 1.A

Jak správně padat
(fejeton)

To se stává velmi často. Jdete po ulici a najednou - bác.
Už ležíte na zemi a lidé se na vás zvědavě otáčejí.
Copak o to, to se stane každému, jistě i každý z vás někdy upadl.
Nejčastěji se to stává, když chcete na někoho zapůsobit, udělat dojem. Snažíte se o co nejlepší chůzi a najednou šlápnete do prázdna.
Ještě horší je, když se nehoda stane na volném prostranství, před zraky cizích lidí. Většina davu to přejde s mírným, ale nenápadným úsměvem. Jsou však jednotlivci, kteří se začnou hlasitě a zlomyslně chechtat, další skupinka vás začne pomlouvat a někteří vtipálkové pohotově prohodí velmi vtipné poznámky.
Úplně nejhorší je, když si po pádu roztrhnete třeba kalhoty, to potom musíte projít celým městem a všichni se po vás otáčejí.
Teď se ale dostáváme k jádru celého problému. Co za našimi pády stojí?
Z části možná oni nešikovní lidé, kterým se pletou nohy, ale hlavně lidé nepořádní. Takoví, kteří odhazují po ulicích šlupky od banánů, pomerančů, mandarinek a ještě plno jiných vysoce klouzavých věcí. Nezodpovědní jsou však i majitelé psů, ale také líní metaři, kteří mají odklízet sníh a všelijaké odpadky z veřejných komunikací.
Je to zkrátka těžké a proto neberme "smrtelné" pády tak vážně a zasmějme se s ostatními pádu člověka cizího, ale i svého.

Blanka Samková, 7.C
(psáno v quartě)