Gympl - časopis pro děti do 99 let.
32. číslo - Tři králové, Renesance, soutěž "dětské foto"
Tři králové 2002
Milí studenti, zdravíme vás z Oblastní charity a zveme vás ke spolupráci. Někteří z vás se již aktivně zapojili do Tříkrálové veřejné sbírky, kterou jsme ve spolupráci s vaším gymnáziem organizovali v letech 1999-2001. V přestrojení za krále zpívajíc s kytarou nebo flétnou jste vykoledovali pro děti a maminky, které se ocitají v krizi a bez přístřeší, kolem 100 tisíc korun. Azylový dům, budovaný na Pouchově Magistrátem města je téměř před kolaudací a my se v těchto dnech připravujeme na jeho provoz. Úkolem číslo jedna je vybavit tento dům nábytkem, lůžkovinami, elektrospotřebiči a dalšími nezbytnými věcmi. K tomu potřebujeme ještě další velkou kupu peněz. Zveme vás proto opět do Tříkrálové sbírky, kterou chceme realizovat ve dnech 4.-6. ledna v Hradci Králové a okolí. Přihlášky a bližší informace jsou již k mání u paní profesorky Pavly Hofmanové. Budeme rádi, když zajdete i do
|
supermarketů a do okolních vesnic. Obraťte se prosím na paní profesorku co nejdříve, abychom stihli vše dobře připravit. Předem vám děkujeme. Dále hledáme dobrovolníky do živého Betléma, který chceme připravit na 25.12. na Velkém náměstí. Hledáme také dobrovolníky k pokladnám na 31.12. k půlnoční sbírce. A něco pro výtvarníky - rovněž uvítáme vánoční přáníčka nebo drobné dárečky pro naše nemocné, pro bezdomovce a pro ženy v pardubické věznici. Vše můžete přinést na Oblastní charitu /vedle matriky vnav Velkém náměstí/ do poloviny prosince. |
My toho ale po vás chceme. A co nabízíme? Svoji vděčnost a pocit, že jste někomu udělali radost. Jak měnit svět? Drobnými skutky lásky. Kéž dokážeme společně přispět k těmto proměnám.
Za vše děkuje a krásné vánoce vám za Oblastní charitu přeje Aneta Maclová.
RENESANCE - 1. část
Vznik renesance v Itálii, 14. - 16. století
Slovo renesance bychom v několika obměnách a tvarech nalezli v mnoha světových jazycích a shledali bychom stejný, či velmi podobný význam tohoto slova - obnova, znovuzrození, navrácení se k ., obroda. Původ má v latině - re-nascor = znovu se narodit. K čemu se kdo, nebo co navrátilo a obnovilo, to se dozvíme později. Nyní se věnujme renesanci jako kulturnímu stylu a jeho vzniku.
Renesance vznikla v Itálii, kde byly od 13. asi do 17. století dokonalé podmínky pro vznik nových uměleckých směrů a s nimi ruku v ruce jdoucí společenské ideologie. (Kromě renesance zde vzniklo také baroko)
Koncem 13. a hlavně ve 14. století se v Itálii začaly pomalu a pozvolna upravovat a přeměňovat společenské řády a podmínky, což nemalým dílem souvisí se vznikem drobných podnikatelů. Ti vytvořili velkou konkurenci doposud vládnoucímu a monopolnímu feudalismu. Na území Itálie bychom našli v tomto období spoustu rozdrobených, mnohdy městských států. Těm vládli neomezení feudálové, kteří těžili z dosud zaběhnutého a poměrně promyšleného řádu, který byl založen na tomto principu: poddaní pracovali i žili na pozemcích feudála, které měli od něj pronajaté, a pracovali na své sklizni. Z té většinu dávali feudálovi, dále odváděli daně králi a desátky církvi. Tento po staletí zaběhnutý systém se vznikem podnikatelů začal hroutit. Rozmach tohoto podnikatelství nenabral takových obrátek jako v Anglii v 16. století a později v ostatních státech, aby stačil na buržoasní revoluci, jejímž dokonalým modelovým příkladem je právě Anglie. Nicméně tu podnikatelé jsou a v některých případech začali pozvolna bohatnout. Ke konkrétním příkladům se dostaneme později. K buržoasní revoluci nejspíš nedošlo proto, že podnikatelů bylo zatím málo, jak už jsme řekli, a nijak nevytlačovali feudály. Jednalo se o podnikatele hlavně v oblasti bankovnictví, vojenství a částečně i výroby. Po čase se z jednotlivých podnikatelů staly podnikatelské rody, které stále sílily jak na bohatství, tak na politickém vlivu. Byli povoláváni do měst a po dalším čase se těchto měst, popř. malých států začali zmocňovat. A tak začala vláda Medicejů ve Florencii, Sforzů v Miláně, Montefeltrů v Urbinu, Esteů ve Farraře a Bentivogliovů v Bologni (Ti získali i náboženský vliv a strategicky obsazovali i papežský stolec). Tato města se postupem času stala velmi bohatými a mohla si dovolit lecjaké moderní vymoženosti. Zde tedy byly peníze, potřeba veřejně prospěšných staveb - tedy zákazníci, na druhé straně architekti lační změny. Dostali jsme se ke slíbenému vysvětlení té obrody. Tedy, v celé Evropě se po staletí rozmáhala gotika, od těch jednoduchých forem holých zdí s malými lomenými okny až po ty nejvrcholnější stavby - metropolitní katedrály - s dokonalou výzdobou, opěrným systémem, mohutnými vitrajovými okny a se složitě členitými dispozicemi. Začala být na příliš vysoké technické úrovni a tak lomené oblouky, podpěry zdiva, i složité opěrné systémy, primitivní základ statiky, ztrácely význam.
Dostali jsme se ke druhému (a prostšímu) důvodu, proč renesance vznikla v Itálii - nacházely se zde zbytky antických památek. Opomeňme to, že renesance z antiky později vyšla, antika byla prostě něco jiného než gotika, naprosto odlišné myšlenky a společnost. Už jenom to byl velký tlak na umělce než v jiných zemích.
 |
Na chrámu St. Maria del Fiore ve Florencii pracoavlo mnoho architektů. Nejvýznamnější byl asi stavitel kopule a převážné části honosného svatostánku F. Bruneleshi (1377-1446). Stavba byla započata r. 1420 a ani sám Bruneleshi neviděl chrám dokončený. Dílo je považováno za jeden z prvních hmotných signálů renesance. Na plánech se podílel i "první renesanční" malíř Giotto (viz. příště). |
Renesance by mohla vzniknout mnohem dříve, protože někteří panovníci chtěli obnovit Římské impérium, které bylo vzorem dokonalé společnosti. Důkazem toho je na území Německa vzniklý stát pojmenovaný Svatá říše římská národa Německého. V jistých okamžicích politické scény se o znovuzaložení pravé Říše římské pokoušeli například císař Thedorich, Karel Veliký, Otta I., Otta II., Otta III., Jindřich VI. a Fridrich II. Chtěli tak upevnit svou moc, autoritu a prestiž. (Někteří možná také římskou vzdělanost.) Nepovedlo se jim to nejspíše proto, že antika nebyla v době středověku dostatečně poznána a prozkoumána, a tudíž špatně chápána v celé své šíři. Tehdejší společnost si upravovala a dokonce falšovala některé informace o Římském impériu. Činila tak proto, aby tyto nesprávné údaje posloužili k budování některých tehdejších nábožensko-fanatických ideologií. Antika se totiž do ideje o všemocném Bohu, jež je strůjcem všeho, o mnoha křesťanských svatých a o lidech, malých hříšnících, pro které byla víra nejdůležitějším životním smyslem, příliš nehodí. Jako první člověk, který zkoumal antickou kulturu bez středověkého zaujetí byl Francesco Petrarca (1304-1374), po jeho boku znalec řečtiny Giovanni Boccacio (1313-1375). Ti byli hlavními oponenty soudobého ještě středověkého "znalce" antiky Danta Alighieriho.
To, že poznatky o antice ve středověku zdaleka nebyly úplné a antika nebyla dostatečně chápána, dokládá i ničení římských památek a duchovní pozůstalosti. Například antické sochy byly považovány za Satanovy vyslance a byly používány k různým středověkým náboženským rituálům a k obětování spojené s tajemnými zaklínadly. Ty měly pomáhat hlavně proti moru. Největší morová rána zasáhla Evropu v roce 1348 kdy zemřelo na 25 milionu lidí. Bylo vybráno jen pár soch, které byly přetransformovány na symboly Slunce, Měsíce a některých dalších tehdy známých nebeských objektů. Jen ty měli víceméně kladné poslání.
Dalším příkladem je starověký mramorový reliéf, který byl ve středověku nalezen a na zadní plochu vytesán nový reliéf, gotický. Deska byla zazděna do zdi kostela. Samozřejmě gotickou částí ven.
Antika byla také poznána v období vzniku renesance díky pádu Konstantinopolu. Do Itálie se uchýlili uprchlíci a mezi nimi sem přišlo mnoho východních učenců a ministrů. Důležité je, že v Konstantinopolu, Istanbulu, chcete-li, byla velká knihovna, jež obsahovala tisíce římských svitků a dokumentů. Ty byly převezeny po pádu Říše římské z Říma do Istanbulu, nového hlavního města byzantské říše, která vznikla přibližně na stejném území. Po pádu Byzantské říše (1453 dobyta osmanskými Turky) odešla většina učenců a vlády před pronásledováním do Říma a s sebou přinesli část istanbulské knihovny - tedy i ty starořímské listiny.
Renesance tedy vyšla z antiky. Proč, to už víme. Byl to pramen pro přesné potřeby a požadavky nové společnosti. Gotika začala dokonce být považována za "špatný sloh". ta se v Itálii nikdy moc neuchytila, byl zde vždycky jistý vztah k antice, proto při potřebě nového slohu se naskytla jedinečná možnost pro její uplatnění. Nyní si něco povíme o prvních průkopnících renesance a těch, jež udali její směr. Chtělo to tedy změnu. Zákazníci ochotni experimentovat byli, architekti také. Začala výstavba a hledání nového směru. Bylo potřeba se odpoutat od starých gotických norem a postupů a přejít pozvolna k renesanci. To vyžadovalo velmi dlouhý vývoj. V bohatých městských státech, které stále budovaly, obnovovaly a snažili se být městem podle nejnovějších architektonických trendů.
Zde naše putování po vzniku renesance utneme. O italských mistrech, architektech, jejich skvostných dílech, dále o rozšíření "nového směru", o pohádkově bohatých mecenáších, rozvoji vědy a objevení Nového světa se dozvíme v některém z příštích dílů.
C Ladislav Zikmund, 2001
Autor je pracovníkem
Klubu mladých přátel
starých dějin.
Soutěž "Dětské foto"
Gympl poprosil dva z profesorů naší školy o fotografii z dětství. Pokuste se uhádnout, čí tvář na vás ze snímku kouká. Dotyčných se v příštím čísle pokusíme vyptat na pocity, které dnes při pohledu na tyto fotografie prožívají.
Foto č. 1 |
Foto č. 2 |
|
|
V předkole jsme zjistili, že úkol je příliš náročný a proto nabízíme tyto varianty:
Na kousek papíru napište své jméno a třídu a typ vhazujte do naší schránky nejpozději do 30.1.2002 (typ stačí uvést ve formě: 1a 2g).
Snad se nám podaří zajistit i další fotky a soutěž bude pokračovat. Na konci roku oceníme první tři místa zajímavými cenami.
