Gympl - časopis pro děti do 99 let.

28. číslo - koutek prózy

Patrik Linhart

Osecké kontemplace

Tlustý Němec s červeným ksichtem dnes vykládal v jídelně, přímo řval, až se třásly sklenice a v kuchyni pukal český chléb vzteky a žalem zároveň, že si Franz nesmí brát mladou chudou, ale starou bohatou. Kurva, ten paprika, to je hlava. Naplněný papriciem, ale jak mu to pálí. Ostatní Němci, ne tak prachatí jako on, se upřímně smáli a co chvíli bouchali pěstí do stolu a volali: “Richtig!” Pomalu jim při tom rudly tlamy.

Mnich Benedikt řekl při biblické hodině, že apokalypsa přijde od Stropníku a sebere celý klášter. Není jasné, zda myslel hospodu Stropník, nebo kopec Stropník, sever nebo východ. Po skončení přednášky požádala Benedikta jedna baba o dvě stovky. Tupá. Benedikt ji pohladil a zašeptal: “Brzo nám bude všem líp, sestřičko.”

Nahlížel jsem do opatova zápisníku. Je materializací duchovní činnosti kdysi rebelského kontemplativního řádu, který postavil na nohy Bernard z Clairvaux: “pondělí - 50 Němců z Lipska, 50 pokojů, 50 ručníků a mýdel. Prohlídnout záchody předem. Úterý - dva lidé z Hamburku, oběd u Orla, večeře, snídaně. Středa - 20 Čechů, postižení, oběd, večeře. 10 Čechů z Moravy - 2 pokoje.”

Z chování klášterních Němců jsem vysledoval následující (a teď budu tak trochu generalizovat): národ highwaykongů a patologických patolízalů, mezi paprikovým Němcem a Němcem může být větší rozdíl než mezi Alexandrem a otrokem. Tuším, že se málokde lze setkat s takovým stupněm vazalství, poníženectví, usmrkanosti a nabubřelosti a protektorství a dominance. Německý dělník udělá, co mu pán poručí, protože je posraný strachy. Což není na škodu, pokud nejde o celý národ - zvláště pak národ, který tak rád dostává na prdel.