Gympl - časopis pro děti do 99 let.
MINULÁ ČÍSLA - 27.číslo - Vánoce, Silvestr 2000
Staročeské Vánoce
|
Zimní svátky, které vrcholí na Štědrý večer, začínaly dobou adventní, jež je vlastně dobou příprav na vánoční svátky. Advent je slovo latinské, které znamená příchod. Doba adventní trvá čtyři neděle, které připomínají 4 tisíce let, ve kterých lidstvo očekávalo příchod Vykupitele. Pro věřící je advent doba pokání a náboženských meditací. Věřící také měli dodržovat v adventní době půst, při kterém namísto masa mohli konzumovat vejce, mléko, sýr a ryby. Půst a pokání předcházely období vánočního blahobytu, nadbytku a veselí. Po posledním adventním svátku, tedy 13. prosince po svaté Lucii začínaly přípravy na oslavy vánoc - největší svátek roku, kdy oslavujeme narození Ježíška. |
Ačkoli se může zdát, že jsou tyto svátky spojeny s křesťanstvím a církví, nebylo tomu vždy tak. Do církevního kalendáře byly zařazeny až roku 336. Historie vánočních svátků sahá do dob předkřesťanských, kdy se v období nejkratších zimních dní a dlouhých zimních nocí dostávaly do zápasu démonické síly se sluncem a slunce se zdálo být poraženo. Proto naši předci, kteří uctívali slunce, měli velký důvod slavit příchod zimního slunovratu, kdy se opět začaly noci zkracovat a temné síly ustupovaly před silou slunce.
Základem křesťanských vánoc se stal biblický příběh o zrození Spasitele Ježíše Krista a oslava této události. Tyto křesťanské oslavy se napojily na pohanské mýty - církev spojila zrození božského dítěte s příchodem zimního slunovratu, vyjadřujícím vítězství světla nad tmou. Přehodnotila také předkřesťanské symboly, z nichž některé přešly ve změněném významu do symboliky křesťanské. Církevním vlivem dostaly koledy náboženský obsah, vycházející z evangelií.
| Zhruba prvních 300 let našeho letopočtu křesťané neslavili Ježíšovo narození zvláštním svátkem. Důvodem bylo to, že v prvních staletích byli křesťané krutě pronásledováni Římany. Teprve když římský císař Konstantin v roce 313 milánským ediktem vyhlásil náboženskou svobodu, mohli křesťané slavit den narození Ježíše Krista. |  |
Sváteční vánoční život se až do 17. století odehrával v kostelech, kde byl vystaven Betlém s jesličkami a sloužily se štědrovečerní mše. V kostelech se hrály i církevní vánoční hry. V baroku se tyto liturgické hry proměnily ve hry žákovské. Žáci (tehdejší studenti) je však občas prokládali scénkami až příliš světskými, a proto byli z kostelů vyhoštěni. Namísto do kostelů tedy chodili hrát od domu k domu, a tak se zřejmě zrodil zvyk koledovat.
V 17. století se vánoční slavení přesunulo do rodin, kde se prolínala oslava narození Ježíška s uctíváním rodinného štěstí a vzájemné pospolitosti. O vánocích se též vítal návrat Slunce a s tím byly spojeny i starosti o zabezpečení budoucí úrody. Z tohoto důvodu je se Štědrým večerem spojeno velké množství štědrovečerních zvyků a obyčejů a i staročeský štědrovečerní jídelníček měl svou symboliku.
V 19. století se poprvé v českých zemích objevil vánoční stromeček. K vánoční tradiční zeleni patří vedle stromečku také jmelí.
V 19. století se Vánoce stávaly stále více světským svátkem. K největšímu zesvětštění vánočních svátků v České republice přispěli po druhé světové válce komunisté, kteří jako ateisté nemohli ponechat Vánoce náboženským svátkem. Nepodařilo se jim však v bývalém Československu vnutit namísto Ježíška, jenž do té doby nosil dětem dárky, dědu Mráze a slavit Štědrý den na Nový rok, jak tomu bylo v Sovětském svazu.
Betlém
První jesličky (Betlém) se objevily v roce 1223 v italské Umbrii, když František z Assisi přivedl živého oslíka a vola a u jeslí jako u oltáře sloužil štědrovečerní mši. Za zvykem stavění Betlémů stojí v českých zemích jezuité, což je trochu paradoxní, vzhledem k tomu, jak neslavně u nás v době pobělohorské prosluli. Jezuité Betlémů používali od 16. století jako jeden z prostředků rekatolizace.
 |
První známý pražský a vůbec český Betlém představili jezuité veřejnosti v roce 1560 ve svém kostele sv. Klementa u Karlova mostu. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do dalších kostelů a klášterů. |
Ke konci 18. století, v době osvícenství, jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích i ve městech mezi prostým lidem. Betlémy umožňovaly lidem stát se téměř přímým svědkem betlémské události a připomínaly jim živě Kristovo narození.
Betlémy byly papírové, ručně malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých tvárných hmot. I v betlemářství se vytvořily v průběhu staletí četné krajové rozdíly, jak v pojetí, tak i v materiálu. Betlémy dodnes vábí mnoho návštěvníků do různých regionálních muzeí.
Zvyk stavět Betlémy patřil tedy k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Betlém byl symbolem vánoc, ale v 19. století byl postupně vytlačován vánočním stromkem, který se nakonec stal novým symbolem vánoc.
Dnes náboženský charakter Betlémů ustupuje do pozadí a současného člověka k Betlémům přitahuje pocit rodinné pohody, protože právě vánoce jsou často jediným ostrůvkem rodinného klidu v roce. Současné vánoční výstavy Betlémů ukazují, že betlemářská tradice je u nás dosud živá. Celé dění v českém betlemářství sleduje České sdružení přátel Betlémů se sídlem v Hradci Králové a sedmnácti místními pobočkami, které pořádá výstavy Betlémů.
Současné Vánoce
| Hned v úvodu lze novodobé oslavy Vánoc
v České republice popsat několika slovy - nákupy všeho,
co se dá koupit, úklid domácností, pečení cukroví,
přejídání se. Češi se začínají připravovat brzy, nejlépe od poloviny listopadu, kdy již mají ušetřené peníze, které chtějí Vánocům obětovat. Od této doby je také začínají lákat obchody svými výlohami, letáky ve schránkách a reklamami na všech televizních stanicích, které předvánoční šílenství pomohou rozdmýchat. Také otázky typu "Už máš nakoupené dárky?" dokáží zatvrzelé odpůrce Vánoc dostat do obchodů. V obchodech nekupují jen dárky, kterými chtějí potěšit své blízké, ale také suroviny na výrobu domácího cukroví. Nic totiž nedokáže zpříjemnit domácí vánoční atmosféru tolik jako velká mísa kalorického cukroví na stole. |
 |
Češi zahajují přípravy na svátky vánoční většinou úklidem. Uklízí si důkladně celý byt: perou koberce, leští nábytek a luxují i za postelemi a skříněmi. V listopadových či prosincových mrazících můžete vidět hospodyňky (ano, většinou ženy), vyklánějící se z oken, která každoročně před Vánocemi myjí. Do umytého okna začali poslední dobou Češi umisťovat další předměty, které symbolizují vánoční svátky - v obchodních domech zakoupené svítící vánoční hvězdy či umělé jehličnaté věnce.
 |
Po dokonalém vyčištění svého domova do něj lidé začínají pomalu nosit zásoby na Vánoce a dárky. Ty schovávají do skříní a jiných skrýší před svými blízkými, aby je svou neopatrností nepřipravili o moment překvapení po štědrovečerní večeři. Rodiče v tomto čase požádají své potomky, zda by nemohli napsat Ježíškovi dopis, ve kterém vyjmenují, co všechno by si přáli pod stromečkem najít. |
Od počátku prosince se začne z bytů linout vábivá vůně vánočního cukroví. I když si stále více českých hospodyněk netroufne na vánočku, pečení cukroví doma zůstává českou specialitou. Čím více druhů cukroví je o Vánocích na stole, tím lépe. Zvykem bývá, že děti často maminkám, které se většinou na pečení netěší a berou ho jako nutné zlo, jež je tak nerozlučně spojené s Vánocemi, pomáhají. Zvykem bývá i to, že pak cukroví spolu se svými otci ještě před Štědrým dnem tajně berou z krabic, kde je maminky až do dne D schovávají.
Uprostřed příprav na svátky klidu a míru číhá na rodiče malých dětí Mikuláš. Ten se slaví v předvečer svého svátku, tedy 5. prosince a mikulášská tradice je jedinou, která z tradičních adventních svátků přežila. Každoročně proto můžete vidět v ulicích čerty chrastící řetězy, Mikuláše s vatou místo vousů a Anděly s papírovými křídly, kteří se vypravují za malými dětmi, aby je postrašili a poté obdarovali sladkostmi.
V předvánočním kolotoči ale nesmí lidé zapomenout na všechny své známé a příbuzné a musí jim poslat vánoční přání. Design vánočních pohledů se každým rokem mění. Evergreenem mezi nimi však zůstávají pohlednice s vánočními motivy českého kreslíře Josefa Lady.
| To je typicky české vánoční přání.
A lidé je posílají hojně, i když Česká pošta stále
zdražuje své služby. Ta však na své zákazníky myslí
a jejich hněv mírní tím, že každoročně vydává k
Vánocům zbrusu novou známku s vánočním motivem. Čím jsou Vánoce blíže, tím více si všichni uvědomují, co všechno ještě nestihli udělat. Poslat pohledy, koupit dárek pro tetu, sehnat stromeček. Další úkol předvánoční bojové hry. Vánoční stromky se prodávají na náměstích a volných prostranstvích a stojí každý rok stále více. Stromky se prodávají v několika jakostech, tedy čím lepší jakost, tím hustší stromek. Nejdražší jsou ovšem jedle, pak borovice a nejlidovější cenu má smrček. Cenu vám prodavač stanoví podle výšky stromku. Nejnovějším trendem je ovšem umělý vánoční stromek, který vám doma nezačne kolem Silvestra opadávat, ale zase vás připraví o kus vánoční atmosféry "pravých" Vánoc. Zakoupený stromeček většina rodin umisťuje na balkony, kde zůstává až do Štědrého dne. |
 |
Když je uklizeno, cukroví napečeno, dárky nakoupeny, vánoční pohlednice poslány a stromeček na balkoně, zbývá si domluvit vánoční návštěvy příbuzných a známých, zkontrolovat stav vánočních ozdob, připravit se na vánoční večírek v zaměstnání, sehnat všechny správné ingredience na bramborový salát a koupit kapra.
A pak už je tu ŠTĚDRÝ DEN…
SILVESTR 2000
Tak jako každý
Silvestr, i tento bude jistě plný dělobuchů, raket a
jiné zábavné pyrotechniky. Zvláště, když tu máme
konec tisíciletí. Někteří lidé si sice mysleli, že
konec tisíciletí byl už před rokem a tak mohutně
slavili už vloni a kdo ví, jestli letos nebudou slavit
ještě bouřlivěji. My jsme se byli podívat na stanici
královéhradecké hasičské záchranné služby a
zeptali jsme se jich na několik informací, které se týkají
Silvestra.
|
 |
No a co doporučují nejen hasiči-záchranáři, ale i doktoři a spousta dalších lidí - Držte se od zábavné pyrotechniky v bezpečné vzdálenosti a postupujte podle pokynů, jež jsou na nich napsány. Neberte nevybuchlé dělobuchy do ruky příliš brzy a raději je znovu nepodpalujte.
 |
Přiděláváte tím totiž práci doktorům a saniťákům, kteří k vám musejí jezdit (nebo vy k nim) a ošetřovat vám vaše popálené ruce či jiné, převážně tržné, rány. Na lékařské pohotovosti jsme se také byli zeptat a ti nám naopak řekli, že před Vánoci a zvláště pak na Silvestra vyjíždí až třikrát častěji, než obvykle. A jaká je nejčastější příčina výjezdu okolo Vánoc a především na Silvestra - poranění zábavnou pyrotechnikou. A tak nezbývá nic jiného, než jen pořád varovat, varovat a varovat… |
Ale jestli to pomůže…???
